V němčině jsou čtyři infinitivní tvary.

Dva činné:

infinitiv přítomný - končí na –en: kaufen, machen, kommen

infinitiv minulý – skládá se z příčestí minulého a z infinitivu pomocného slovesa haben nebo sein: gekauft haben, gemacht haben, gekommen sein

Dva trpné: 

infinitiv přítomný – skládá se z příčestí minulého a slovesa werden: gekauft werden, gemacht werden

infinitiv minulý - skládá se z příčestí minulého + worden sein: gekauft worden sein

Infinitiv prostý

Infinitiv závislý

Infinitiv závislý je spojen spojovacím výrazem zu, který se klade před infinitiv a píše se odděleně. U sloves s odlučitelnou předponou se vkládá mezi předponu a sloveso. Následuje-li po sobě několik závislých infinitivů, stojí zu jen u posledního.

Příklady: Er versprach, uns einen Brief  zu schicken. Das Kind versprach aufzuräumen.

Prostý infinitiv se vyskytuje:

Infinitiv závislý se vyskytuje např. po slovesech:

a) po způsobových slovesech –

Ich muss schon gehen.

anfangen, beginnen, aufhören, vergessen, versprechen, gelingen, versuchen, sich lohnen, sich bemühen.

b) po slovesech bleiben, lassen –

Bleib sitzen! Lass das liegen!

Infinitiv závisí:

c) po slovesech smyslového vnímání jako

sehen, hören, spüren, fühlen – Ich höre sie kommen. Ich sehe ihn kommen.

a) na slovese:  Wir denken nicht daran, mitzugehen.

d) po slovesech pohybu jako gehen, kommen, fahren, fliegen – Wir fahren einkaufen. Er geht schlafen.

b)  na podstatném jméně:  Ich habe die Absicht, nach Italien zu fliegen.

e) po slovesech lernen, lehren, helfen, heißen,

pokud není rozvitý – Ich helfe dir aufräumen. Wir lehren ihn Auto fahren.

c) na  přídavném jméně:  Es ist nicht leicht, alles gut zu machen.

f) po slovesu brauchen je užití fakultativní – Du brauchst nicht (zu) lügen.

g) po slovesech finden, machen, schicken, legen, haben, sein ve zvláštních případech – Er schickt sie schlafen. Ich fand das Kind auf der Straße liegen.

Haben + infinitiv s zu

Sein + infinitiv s zu.

Spojení slovesa haben + infinitiv s zu vyjadřuje, že podmět má povinnost, možnost něco učinit. Příklady: Was hast du zu berichten?/ Co máš vyřídit?  Ich habe etwas zu schreiben./ Mám něco napsat.

Zvláštní význam má spojení sein + infinitiv s zu. Označuje trpnou možnost nebo nutnost. Překládá se do češtiny výrazy: je možno, je nutno, lze, je třeba, je patrno. Příklady: Der Antrag ist auszufüllen. / Žádost je třeba vyplnit.